"Urbanova, příští zastávka Farkáň" ozve se z reproduktoru a já se ladným krokem vydávám do mého zaměstnání. Přecházím silnici, vybíhám schody a zároveň lovím klíče, které použiji k otevření vchodových dveří. Vcházím do kanceláře, zdravím Bedřicha, Edu, Víťu, Ivanku, prostě všechny, kterých jsem si na první pohled všiml. A protože jsem ani na druhý pohled nezahlédl Pavlínku, která mi zde chyběla, optal jsem se Bedřicha: "Ty Béďo, nevíš kde je Pavlínka?" Beřich odvětil: "Doma." Nedalo mi to a opáčil jsem: "Jakto, že je doma?" A Bedřich suše dodal: "Protože je neděle."
Jo, jo, pořád se něco děje...
P.S. Nedivte se tedy prosím, když občas neaktualizuji svůj blog, v awéerku se holt pořád něco děje...
Žádné komentáře:
Okomentovat