Všimli jste si někdy toho, že jsou mezi námi lidé, kteří jak se v sobotu přijdou modlit za kazatelnu, automaticky přepnou do staročeštiny? Výrazy typu dejž, nechť, budiž a spoustu dalších jsou na denním pořádku, ačkoliv tyto slůvka od nich neuslyšíte v běžném rozhovoru. Jak si to mám vysvětlit?
Jedná se o naučené formulky, které měním podle potřeby, je to vyjádření úcty k Hospodinovi, je to tréma? Nevím, každopádně to není to, co by mně na současné modlitbě "vadilo" nejvíce.
Dělali jste si někdy statistiku toho, kolikrát řekneme v modlitbě slůvko prosím a na druhé straně slovíčko děkuji? Musím říct, že výraz prosím zaznívá (pravděpodobně nejen na našich bohoslužbách) mnohem častěji. Škoda, ale je to tak, ostatně to mohu doložit mou malou smíchovskou statistikou.
Z tohoto bych vyvodil jedno přání pro nás všechny:
Nechť tvoje modlitba, milý návštěvníče mého blogu, zní jakkoliv, budiž ti přáno, ať se naučíme využívati slovo vděků - slovo děkuji! Neb je za co!
5 komentářů:
Asi budu považován za blázna a nebo jediný, ale mně osobně se více líbí kralický překlad a jeden čas jsem psal jakýmsi podivným a skoroarchaickým způsobem, který se někomu líbil a někomu zase ne. :-)
Často ten slovosled je těžkopádný a pro někoho snad i méně srozumitelný, ale právě v něm spatřuji jakýsi půvab. :-P
Kdo z vás viděl hovořit Yodu ze SW, tak jistě bude vědět, o čem píši. :-D
Modlitba je směrována k Bohu proto mi její jakékoliv hodnocení přijde bezprecedentní - pokud by tomu tak nebylo tak bych musel napsat, že ty tvoje zase tu úctu postrádají..no nic :-(
Proc si ale pred Bohem nezachovat svoji normalni rec? Navic, napr. kazani ve starocestine take neuslysite. Nekdo holt rad hraje az priliz ftipne SAVE.
Domnívám se, že pokud jde o modlitbu na veřejnosti, měl by modlící se brát ohled také na přítomné. A měl si předem aspoň rámcově promyslet, o čem a jak se bude modlit. Ano, modlitba je sice směrována k Bohu, ale pokud se někdo modlí téměř pokaždé stejně tutéž modlitbu stejnými fraziologickými obraty bez sebemenšího náznaku inovace, kladu si otázku nakolik je to již roky naučené "modlitební klišé", nebo co tím tedy autor chtěl říci. Myslím si, že modlitba na veřejnosti by měla vést ostatní k zamyšlení, nikoli k nudě a apatii.
ja bych se nedivila, ze lidi vic prosej nez dekujou. proto si taky boha stvorili.... lidi co maj za co dekovat zadnyho boha v dnesni dobe nepotrebujou. ne ze bych s tam souhlasila, ale tak to proste je.
a archaismy? dyt ty lidi misto modliteb kazou.oni nemluvi s bohem, jen se predvadeji.
a nevite, proc lidi cpou do modliteb tak casto slovicko "tak"?
Okomentovat