Dnes je tomu přesně 10 let, kdy jsme se celý národ semkli a v brzkých ranních hodinách sledovali hokejové vysílání z japonského městečka Nagano. Místo jakéhokoliv hodnocení z mé strany vám nabízím dvě videa, která mně tu krásnou atmosféru připomněla.
Sestřih toho nejdůležitějšího:
Nezapomenutelná tiskovka po pár hodinách slavení:
I po těch letech se mi chce zvolat: Ho-ši děkujem, ho-ši děkujem!!!
2 komentáře:
Hoši děkujem. Takovou euforii v jaký jsem šel v pátek ráno po vyhraném semifinále s Kanadou do práce, nepamatuju.
Mě zase nikdy nikdo neviděl(a už asi neuvidí) vstávat ráno tak brzo a tak ochotně, jako právě v tu neděli, kdy se hrálo finále...ještě jedna věta, kterou si z té euforie pamatuji: Slovní spojení Vítězný únor dnes dostalo naprosto nový význam!
Okomentovat