Kde se vlastně vzalo naše kamarádství? Popravdě řečeno ani nevím. Tak nějak jsme vedle sebe existovali od nejranějšího věku. Nevzpomínám si, kdy jsme se poprvé viděli, ani kdy jsme si poprvé řekli „čau“, byli jsme zkrátka odvždy kamarádi.
A nevadí ti, že nejsme vůbec příbuzní a naši rodiče nám ten pocit rodiny vlastně vsugerovali?
Teoreticky příbuzní jsme, ale pokrevnost to vskutku není a ani mi to nevadí. Myslím si, že to je jen detail.
Studuješ třetím rokem historii na UK, pořád tě to baví?
Ano pořád mě to baví a možná čím dál tím více, protože člověk té historii stále více rozumí. Dostávám stále více odpovědí na svoje proč. Také se už začínám více zaměřovat na to, co budu studovat podrobněji. Ve své „kariéře“ jsem ještě úplně na začátku, čeká mě hodně dlouhá pouť.
Mimochodem, jaké povolání budeš jednou vykonávat?
Oblíbená otázka. Abych řekl pravdu úplně nevím, snad něco s historií.
Nedávno jsi založil svůj blog – změnilo ti to život?
Nezměnilo. Je to jedna docela milá povinnost, která mě ještě stále baví. Je pravda, že se z vás tak trochu stane sběratel nápadů na psaní, proto se také možná více díváte kolem sebe, ale že by mě to nějak radikálně změnilo, to asi ne.
Máš nějaké negativní ohlasy?
Určitě ano. Někomu se určitě nelíbí jak píšu, či co píšu, to chápu. Můj blog mu určitě může připadat, jako banální tlachání o ničem, ale to je přirozené.
Co ti vadí na tvé církvi?
Myslíš asi CASD. Vadí mi pokrytectví a prospěchářství některých lidí předposranost z peněz, ta naše někdy nešťastná světovost, občas zastaralá a zbytečně komplikovaná dogmatika. Nemohu a ani si netroufám hodnotit víru žádného člena, ale někdy snad více tolerance a méně naivity.
Kdybys mohl dopsat jeden zákon do desatera, co by to bylo?
Žádný bych nepřipsal.
Co ty a slečny?
Nic moc, lépe řečeno vůbec nic.
Máš nějaký vzkaz pro čtenáře mého blogu?
Koukejte se kolem sebe, poslouchejte dobrou hudbu, koukejte se na dobré filmy, čtěte dobré knihy a čtěte Martíčka, jo a taky tu buďte pro okolí.
