Ježíš je normální! - Take It Jeasy!

V lednu přišel do českých kin film s názvem Ježíš je normální - Take it Jeasy! Má persona již měla možnost tento snímek zhlédnout, a proto vám ho chci doporučit. Ne kvůli filmařskému umění režisérky a aktérky filmu Tereze Nvotové (dcera Anny Šiškové), ale díky "síle" sdělení, které v sobě tento hodinový film (spíše bych měl napsat dokument) má.



Když jsem hledal slova, jakými bych vám film popsal, nalezl jsem popis od samotných tvůrců filmu, který film vystihuje, takže ho s radostí kopíruji:

Režisérka filmu Tereza Nvotová jako dítě chodila do bilinguální "Školy budoucnosti". Byla tam vychovávána americkými misionáři, kteří patřili do charismatického křesťanského Hnutí víry. Děti se v této škole kromě biblické angličtiny učily modlením uzdravovat, mluvit s Ježíšem, chválit ho, zpívat mu s rukama nahoře a patřit do elity "vítězů" nad ďáblem.

Když Tereza po deseti letech procházela prostranstvím u pražského metra Anděl, někdo na ni znenadání začal křičet, že ji Ježíš miluje. Byli to členové církve "Triumfální centrum víry" uprostřed své pouliční evangelizace. Režisérka se tehdy zarazila, vzpomněla si na své dětství a na příští shromáždění církve se zašla ze zvědavosti podívat.

Po dvou letech sledování této skupiny vznikl do velké míry autobiografický film. Potkáme v něm Tereziny bývalé spolužáky ze "Školy budoucnosti" s jejich třídním učitelem a dozvíme se, jak na své dětství pohlíží dnes. Zároveň budeme mít šanci zhlédnout unikátní záběry zevnitř kontroverzního křesťanského společenství. Kromě dospělých se setkáme i s dětmi členů církve a absolvujeme s nimi „dětskou konferenci“, kterou „navštívil Ježíš.“

Právě tyto záběry vyvolávají nejplamennější diskusi, do které se těsně po dokončení filmu zapojila mimo jiné i Česká televize jednou z reportáží hlavního zpravodajství. Kde skutečně končí hranice svobody a začíná manipulace? Do jaké míry je sedmileté dítě schopné tyto impulsy rozlišovat? Jakou stopu to na něm zanechá? Stane se ateistou, věřícím nebo fanatikem? Bude mít v dospělosti šanci se se svou minulostí vyrovnat podobně jako Tereza tímto filmem?

Dokument si neklade za cíl odpovídat na složité otázky víry a dětské psychologie. Režisérka Nvotová chce ve své prvotině otevřít dveře další diskusi a do děje téměř nevstupuje. Většina záběrů, zejména z Konference víry a ohně, je nesmírně výmluvná a přímý komentář nevyžaduje.


Pokud jste film měli možnost vidět, tak se zmiňte v komentáři, jaký z něho máte pocit. A pokud ten dojem bude jen o trošku lepší než ten můj, tak si gratulujte, protože mě mrazilo a odpočítával jsem minuty do závěrečného titulku s nápisem THE END.

Takže jak vnímám film Ježíš je normální? Pokud bych to měl vyjádřit čtrnácti slovy, tak to shrnu takto: Zcela negativní reklama na náboženství a žel z toho plynoucí pokřivený pohled na Boha. Ať žije demokracie!