Dospělost

Víte, jak se pozná, že je chlap dospělý? Dokáže odmítnout.
Aspoň tak jsem to pozoroval u sebe...

Jako malej klučina jsem se čas od času nachomítl v situaci, že mi někdo nabízel jakýsi sladký pamlsek, polskou Krowku nebo jiné cukrátko. A protože malý kluk má chuť na všechno sladké, odpovídal jsem na otázku - Dáš si Martínku? - Ano, dám.

S rostoucími letokruhy v mém těle mně ale došlo, že existuje také odpověď, která zamítne dotaz a zní NE. Začal jsem ji používat až ve věku, kdy jsem se učil zapojovat do svého myšlenkového pochodu mozek - v dospívání. Musím říct, že toto slůvko je velmi užitečné a ulehčí vám spoustu rozhodování.

Někteří ho však (co se týká jídla) nedokáží používat za celý svůj život.

Wo-men-zes

Když rudá záře nad klínem
čas od času zazáří,
pro muže rady jediné,
táhni, teď se nepáří!

V onu dobu promění se,
žena v brusný monolit,
živiteli zbývá možnost,
v rychlosti se vytratit.

Otázkou však zůstane,
jak si vztah svůj udržet,
pravidlo zní jediné,
zatnout zuby, vydržet!

Fotoseriál

Fotbalové odpoledne

Bezmála čtyřicetiletou historii má za sebou slavné kvarteto Myšpulín, Fifinka, Pinďa a Bobík. Jejich tvůrce, kreslíř Jaroslav Němeček, odpovídal před nedávnou dobou všem zvědavcům na internetovém chatu serveru idnes.cz.

A protože Čtyřlístek poznamenal i mé dětství, zeptal jsem se jeho autora na následující, naprosto zásadní, otázku:

OTÁZKA (martin-matěj) - Je Myšpulín sparťan?

ODPOVĚĎ (J. Němeček) - Myšpulín samozřejmě fandí klubu SK Třeskoprsky a je čestným předsedou sportovního spolku tamtéž.

Odpověď mě zklamala, ale má nálada nezůstala dlouho bez šťávy, protože jsem ve svém stole našel jinou fobtalovou lahůdku. Ať se líbí:

Windows JehoVista

Při pohledu na název nejnovějšího typu operačního systému Windows musím říct, že nás (adventisty) JehoVisti zase předčili! Nechápu, jakým marketingovým tahem se jim podařilo proniknout do názvu tak sledovaného produktu!

Nu, nezbývá mi nic jiného, než doufat v to, že další ze série Windowsů ponese název - Windows AdvenTista!

Rozhovor s Pavlem Zvolánkem

Po rozovoru s Danešem jsem se zeptal na pár otázek neméně zajímavé osoby - Pavla Zvolánka. A musím říct, že nejen z jeho odpovědí jsem rád za to jakého má České sdružení předsedu. A to myslím naprosto vážně!


Jak se ti poslední dobou vede?
Mohlo by být i hůř :-(

Jaké výzvy máš v nejbližší době před sebou?
Zapracovat na sobě :-)

Kdybys před zvolením do tvé funkce věděl, co to obnáší, vzal bys ji znovu?
Určitě ano, protože tak mám možnost se zviditelnit na Tvém blogu :-) :-)

Je v naší církvi „čistá“ politika nebo jsme církví zákulisních debat a různých výborů?
Nevím co je to čistá politika, ale určitě debatujeme v zákulisí a nevím jestli nějaká církev má tolik výborů jako my. Doufám, že v nebi se to výrazně zlepší

Co je největším problémem současné CASD v ČR?
Lhostejnost a únava

ANO-NE

Církevní vzdělávací centrum v Brně
Seminář si tam dokáži představit, vzdělávací centrum rozhodně nikoliv

Užívání alkoholu v malém množství
Ne

Požehnání při svatebním obřadu pro věřící, ale nepokřtěné
Nejdříve bych je pokřtil :-)

Předmanželský sex
Ne

Církevní ústav pro seniory
Ano, pokud pod ústavem máš na mysli třeba domov důchodců, už se také blížím k důchodu

Rozdělení SK a CZE unie
Jsem spíše pro spojování, když vstupujeme do toho Schengenu

Přidat mi, jakožto církevnímu zaměstnanci, plat
Pokud se příští rok oženíš, tak rozhodně ano :-)

Svět je plný paradoxů

Dnes, když jsem jel do práce zamračenou Prahou, využil jsem nabídky a natáhl jsem se pro zdarma rozdávající se plátek novin Metro. Rozhodl jsem se číst systematicky a ne hned přeskočit k mému oblíbenému sportu, takže jsem nejprve přečetl pár krátkých zpráv z domova, potom jsem se dozvěděl něco o dění ve světě a pak už jsem se konečně dostal ke sportu!

Tím to však neskončilo, protože po sekci Sport mě čekala stránka s tématickým titulkem Zábava. Říkám si, proč ne?, aspoň se zasměju a moje oči sklouzly o pár řádků níž na neméně velký nápis článku, kde stálo: Včera podlehl těžké nemoci herec Petr Haničinec.

Buď jsem idiot nebo mi ta zpráva nepřijde "zábavná".
Mějme úctu k životu...

Martin Žalud - Tučná snídaně

Seržante podejte mi pepper,
což je vlastně pepř,
opepřím si slaninu,
což je vlastně vepř.

a potom ještě salz,
což je vlastně sůl,
osolím si steak,
což je vlastně vůl.

Přidám ještě nut,
což je vlastně oříšek,
posypu si pochoutku,
sladký, velký koblížek.

Studnická rodina aneb mládí vpřed

Každý pár by měl mít svého bodyguarda - aspoň u nás to tak funguje!

"Moderátor"

Příprava na rozhovor je důležitá věc, evidentně si to nemyslí každý "moderátor".

JAROCUP 07

V ČR je něco okolo 8 000 adventistů. Počítám, že tak 1 000 z celkového počtu "aktivně" sportuje. 300-400 z nich by mohlo hrát fotbal. Co tím chci říct? Že by byla chyba - kdyby se tito nadšenci nemohli někdy vzájemně poměřit v gladiátorských turnajích, při kterých kopou do kulatého nesmyslu, obuti ve směšné sálové obuvi. Takovýchto turnajů se koná ročně přibližně 4-5 a jeden z nich - JAROCUP- proběhl tuto neděli.

Smíchovský tým ve složení- Filip "Fík" Bartoš, Lukáš "Lakuš" Bartoš, Karel "Kohis" Kohut, Marek "Suroš" Žalud a Já "Já" Já vyrazil brzy ráno a do místa určení (Jaroměř) dojel takřka bez problémů (nepočítám spory o tom, kdo bude sedět vzadu uprostřed). Natrénováno jsme neměli, ale pokud jste si přečetli správně naši soupisku, víte, že to ani není zapotřebí...

Základní skupinou jsme prošli takřka bez kapky potu a všichni (pochopitelně až na gólmana) jsme vstřelili nějakou tu branku. Po skupině nás čekalo semifinále a později i finále (s týmem, který jsme ve skupině deklasovali 8:2), jež jsme zprvu více než podcenili a nebýt gólu, který jsme vstřelili 20 sekund před koncem zápasu, tak bychom se nedočkali penaltového rozstřelu.

A ten jediný mi přišel na celém turnaji zajímavý, takže dávejte pozor, jak vše probíhalo. Popíšu ho velice barvitě, takřka po Pábitelsku!

1. X O
2. O X
3. O X
Tak krásně by to nenapsal ani Hrabal!!! Ach, ten můj sloh!!!

Závěrem jen napíšu, že mě výhra na turnaji těší snad jen proto, že Kohis z ní měl velkou radost (holt první výhra v roli týmové jedničky) a protože usínáte s pocitem, že ostatních 300-400 adventistických fotbalistů na vás ten den prostě nemělo...