Tajemství

Máte rádi tajemství? Máte jich hodně? Já jich jako dítě měl hodně. A měl jsem je především spojené s tím, že jsme s bráchou hráli v bytě fotbal a čas od času jsme rozbili nějakou tu cennou vázičku nebo nějakou ozdobu, kterých je v našem bytě opravdu dost. Věděl jsem, že o našich "prohřešcích" nesmím nikde říct, protože bych dostal od bratra za vyučenou - (někdy i více) a on to také neříkal, protože tajemství se prostě neříkají. Je mi jasné, že tento příklad našeho dětského jednání je diskutabilní. Snažím se jen říct, že jsme i později s Markem silně drželi spolu a nevyzrazovali...

V současné době mám rovněž několik tajemství. Ale ta už jsou trochu větší než ty v dětství, a navíc se většinou týkají někoho jiného. Názor však zastávám stále stejný. Líbí se mi totiž myšlenka George Washingtona, který řekl: "Vyzradit vlastní tajemství je hloupost. Vyzradit cizí je zločin."

Víte, já jsem věřící člověk a když nad něčím přemýšlím, tak mě často zajímá, co se píše v Bibli o tématu, kterým se zrovna zabývám... A když se zamyslím nad rolí Bible, víry, duchovna, atd. v naší společnosti, tak si musím přiznat, že pro lidi, jimž tyhle pojmy nic neříkají, nebo o nich nikdy neslyšeli, mohou znamenat jedno velké tajemství.

No a z toho odvozuji toto: Ta pozemská tajemství bychom měli umět udržet v tajnosti a to jedno velké tajemství nebeské bychom měli společně vykřičet do světa.

Colours of Ostrava 2009 - Jamie Cullum

Na světe existuje několik interpretů, kvůli kterým bych byl ochoten udělat hodně. A tím hodně mám na mysli všemožně cestovat, brát si dovolenou, potit se v přeplněném vlaku a platit přemrštěné finance za vstupenku. Do tohoto žebříčku interpretů a skupin například patří Red Hot Chili Peppers, U2, Damien Rice, John Mayer, Daniel Varga nebo devětadvacetiletý Brit, který je přezdíván Sinatra v teniskách - tedy Jamie Cullum.

Tento rok se na mě usmálo štěstí. Organizátoři multikulturního festivalu Colours of Ostrava 2009 vyslyšeli má tajná přání a Jamieho představili českému publiku.

Víte, není moc koncertů, kdy se ani na jedinou vteřinu nenudíte a hltáte každý interpretův projev. Koncert tohoto "jazzmana" takový byl. Jedno klavírní sólo stíhalo druhé, hit střídal hit, bubnování na všechny části klavíru doprovázel křišťálově čistý zpěv, došlo i na uctění památky Michaela Jacksona a takto bych mohl popsat snad ještě celou stránku.

Pro mě tento zážitek stačil k tomu, abych tento zážitek nazval "koncertním vystoupením roku". Ale velké muzikanty dělá ještě něco navíc. Něco navíc, co vás dokáže další týden udržet plné optimismu a s lehkým úsměvem, který nikdo kromě vás nepochopí. A právě toho navíc jsem minulý pátek zažil vrchovatě. Takže, Jamie, díky!

Jamieho písně si můžete poslechnout - ZDE