Kdysi jsem měl na svém blogu odkaz na stránku, která byla vcelku zajímavá, ale poněkud neaktualizovaná. A to byl koneckonců i důvod toho, proč jsem ji smazal ze seznamu odkazů, které vystavuji na pravém okraji blogu. Ale co se nestalo...
Člověk, který je výhradním autorem těchto stránek, nalezl ve svém nočním diáři několik volných okamžiků a zmiňované stránky kompletně zaktualizoval. To nemohlo vést k ničemu jinému, než že jsem jeho stránky opět zařadil do tak cenného seznamu odkazů.
Tím člověkem není nikdo menší než dříč, webmaster, grafik, ředitel vlastní firmy, střihač, technik, osvětlovač, kameraman, producent, velký dobrovolník, laický kazatel, a především skvělý otec - Eda Miškej jr.
Mělo to být obyčejné pondělní ráno, které odstartuje další dlouhý pracovní týden, ale jediný okamžik ho změnil v nezapomenutelný okamžik, který se zaryl nejen do mé paměti, ale obávám se, že i do paměti Církve adventistů sedmého dne. Škraloupů máme jako společenství spoustu, ale tahle aféra bude pravděpodobně patřit mezi ty nejdiskutovanější.
A může za to člověk, do kterého jsme všichni vkládali velké naděje, člověk, který mi býval blízký a člověk, který je vedoucí oddělení mládeže Českého sdružení - Václav Vondrášek.
Tento článek jsem dnes objevil na internetovém portálu idnes.cz:
Není to tak dávno, co jsem se chtěl čas od času věnovat drobné (ale opravdu velmi drobné) magii. Baví mě totiž mystifikovat lidi. Baví mě pozorovat výraz lidské tváře, jež je naprosto odzbrojena vaší šikovností, kterou čas od času někdo považuje za "kouzla". No a protože se asi nikdy v tomto oboru nezlepším, tak nezbývá než vyměnit tu stranu, která lidi šálí, za stranu, jež se nechává mást.
Česká televize odvysílala na Silvestra desetiminutový pořad s názvem Magie v ulicích, v níž je hlavní hvězdou český iluzionista Robert Fox. Musím podotknout, že mě jeho triky nadchly. Ale nadchnou i vás? Komentáře jsou k dispozici...
Televizní pořad Magie v ulicích můžete zhlédnout - ZDE
Velikonoční sbírka Humanitární organizace ADRA si dala pro tento ročník podtitul - Pomáhat je radost. Já bych jen dodal, že tvořit spot pro její propagaci je dřina, ale ve výsledku má k radosti blízko.
V lednu přišel do českých kin film s názvem Ježíš je normální - Take it Jeasy! Má persona již měla možnost tento snímek zhlédnout, a proto vám ho chci doporučit. Ne kvůli filmařskému umění režisérky a aktérky filmu Tereze Nvotové (dcera Anny Šiškové), ale díky "síle" sdělení, které v sobě tento hodinový film (spíše bych měl napsat dokument) má.
Když jsem hledal slova, jakými bych vám film popsal, nalezl jsem popis od samotných tvůrců filmu, který film vystihuje, takže ho s radostí kopíruji:
Režisérka filmu Tereza Nvotová jako dítě chodila do bilinguální "Školy budoucnosti". Byla tam vychovávána americkými misionáři, kteří patřili do charismatického křesťanského Hnutí víry. Děti se v této škole kromě biblické angličtiny učily modlením uzdravovat, mluvit s Ježíšem, chválit ho, zpívat mu s rukama nahoře a patřit do elity "vítězů" nad ďáblem.
Když Tereza po deseti letech procházela prostranstvím u pražského metra Anděl, někdo na ni znenadání začal křičet, že ji Ježíš miluje. Byli to členové církve "Triumfální centrum víry" uprostřed své pouliční evangelizace. Režisérka se tehdy zarazila, vzpomněla si na své dětství a na příští shromáždění církve se zašla ze zvědavosti podívat.
Po dvou letech sledování této skupiny vznikl do velké míry autobiografický film. Potkáme v něm Tereziny bývalé spolužáky ze "Školy budoucnosti" s jejich třídním učitelem a dozvíme se, jak na své dětství pohlíží dnes. Zároveň budeme mít šanci zhlédnout unikátní záběry zevnitř kontroverzního křesťanského společenství. Kromě dospělých se setkáme i s dětmi členů církve a absolvujeme s nimi „dětskou konferenci“, kterou „navštívil Ježíš.“
Právě tyto záběry vyvolávají nejplamennější diskusi, do které se těsně po dokončení filmu zapojila mimo jiné i Česká televize jednou z reportáží hlavního zpravodajství. Kde skutečně končí hranice svobody a začíná manipulace? Do jaké míry je sedmileté dítě schopné tyto impulsy rozlišovat? Jakou stopu to na něm zanechá? Stane se ateistou, věřícím nebo fanatikem? Bude mít v dospělosti šanci se se svou minulostí vyrovnat podobně jako Tereza tímto filmem?
Dokument si neklade za cíl odpovídat na složité otázky víry a dětské psychologie. Režisérka Nvotová chce ve své prvotině otevřít dveře další diskusi a do děje téměř nevstupuje. Většina záběrů, zejména z Konference víry a ohně, je nesmírně výmluvná a přímý komentář nevyžaduje.
Pokud jste film měli možnost vidět, tak se zmiňte v komentáři, jaký z něho máte pocit. A pokud ten dojem bude jen o trošku lepší než ten můj, tak si gratulujte, protože mě mrazilo a odpočítával jsem minuty do závěrečného titulku s nápisem THE END.
Takže jak vnímám film Ježíš je normální? Pokud bych to měl vyjádřit čtrnácti slovy, tak to shrnu takto: Zcela negativní reklama na náboženství a žel z toho plynoucí pokřivený pohled na Boha. Ať žije demokracie!
Nikdy jsem nebyl dobrý v matematice. Možná i proto jsem špatně pochopil jednoduchou početní úlohu, kterou nám tu Hospodin zanechal v desateru. Napsal totiž, že šest dní máme pracovat a jeden odpočívat. Podle mých výpočtů jsem to tedy s tím odpočívaním tento víkend přehnal. No posuďte sami, takhle vypadal můj dnešní den:
- Snídaně - Sledování finále Autralian Open 2009 - Federer : Nadal - Oběd - Sledování anglické Premier League - Newcastle U. - Sunderland - Sledování anglické Premier League - Liverpool - Chelsea - Večeře - Sledování Velké ceny Prahy v curlingu - Sledování italské Seria A - Lazio - AC Milan - Pozdní večeře - Sledování finále NFL - Pittsburgh Steelers - Arizona Cardinals
Snad mi tam nahoře uznají jako pracovní den sobotu. Přece jen jsem četl jeden verš za kazatelnou...
