Jistě, jako všechno má i modlitba svůj vývoj. Ten vývoj, který jsem zaregistroval u modlitby v posledních týdnech se mi ale nezdá moc užitečný. No posuďte sami.
Nedávno jeden rádoby vtipálek zakončil modlitbu svého kamaráda slovem Enter. Inu, dobrý vtip, ale dle mého neakceptovatelný v rozhovoru s Hospodinem. Další jiný "primitiv" zakončil svou vlastní modlitbičku souslovím Amen a tichým dovětkem voe, což jsem pochopil, že je slůvko vole.
Modlitba, a někdy dokonce i ta veřejná, je pro mě osobní rozhovor s Bohem. A věřte mi, že nemám zájem si tyto chvíle kazit.
Enter
4 komentáře:
Zajimava otazka je jestli muze byt osobni-verejna modlitba... Neni verejna modlitba prave opakem pro osobni? Verejne modlitby maji vetsinou formu jakehosi kratounkeho kazani, kde rikam spise klise na ktere lidi cekaj. To se od ni i vlastne ceka. Naproti tomu osobni ztiseni chapu jako pozvani Boha na takovou malou exkurzi do meho nitra. Tam ale verejnost povoleny vstup nema...
Ano, ale je veřejná modlitba a veřejná modlitba. Tu, kterou si popsal, tedy tu ve sborovém společenství, nechápu jako osobní. Ovšem veřejná modlitba typu, modlí se 10 mládežníku v kruhu, někdy jako osobní vnímám.
Souhlasím s vámi a jenom dodám, že v konečném důsledku nezáleží jestli jde modlitbu veřejnou nebo soukromou/osobní. Pořád jde o možnost rozhovoru s Bohem, a s touto možností bychom měli, podle mého, nákladat s určitou mírou úcty. A to, jak ve skupině, tak o samotě. Toť vše:-)
Škoda, že někdy lidé čekají na klišé - byť to tak vůbec nemusí být - prosby o přítomnost Božího Ducha, o vedení mluvícího a chápání naslouchajících, jsou přece tak důležité.
Žel, veřejná modlitba se v našich sborech smrkává jen na tu "sobotní" - ať se jedná o zahajování soboty, schůzek mládeže či setkání jiných oddělení... Veřejná modlitba se totiž může odehrávat i v trošku jiném duchu a jiném čase než v sobotu. Společné veejné modlitby za konkrétní události, konkrétní lidi, což ale vyžaduje - vědět o sobě, znát ty "konkrétnosti". A taková veřejná modlitba má také svou hloubku. A pak se těžko rozpoznává rozdíl mezi modlitbou veřejnou a osobní... Jenže to jsme se dostali do ideálu. Třeba k němu můžeme začít směřovat...
PS: Danulko - souhlasím jak jen to jde - modlitba ať je krátká, dlouhá, osobní, veřejná, děkovná, oslavující, prosebná, střelná, na kolenou, v sedě, ve stoje... JE POŘÁD MODLITBA :-) !!!
Okomentovat