V posledních týdnech jsem díky svému posledním blogovému zápisu často slyšel otázku: Když podle tebe existuje pomluva negativní, může být pomluva i pozitivní? A mně nezbývalo, než odpověďet - ano, znám i pozitivní pomluvu. Dokonce by se dalo říct, že jsem jejím velkým průkopníkem.
Spousta z nás trousí ze svých úst výroky, které jsou buď neověřené, diskutabilní, nekorektní, ba někdy i zcela nepravdivé. Už to samo o sobě je věc, které bychom se měli vyhnout. Ale o to víc jsou tyto pomluvy nepříjemné, když se šíří informace, které někomu škodí a ubližují. A pokud máme jenom jednu stranu mince (negativní pomluvu), tak nezbývá nic jiného, než tuto minci otočit.
Mým přáním by bylo nepomlouvat vůbec, ale pokud to někdo nesvede, tak bych jej chtěl alespoň poprosit, aby pomlouval bez bolestivých následků, tedy pozitivně.
Takzvaných pozitivních pomluv je hned několik druhů a já je dělím podle velikosti vyřčené lži. Nyní vám nabízím inspirativní příklad třech druhů pozitivních pomluv:
1 - malá pomluva
To mi nebudete věřit co jsem dneska viděl: Jedu si to takhle dnes brzy ráno do práce a z ničeho nic periferně zahlédnu Daniela, jak Na Knížecí převádí nemohoucí stařenku přes ulici. Dodávat snad ani nemusím, že Dan této stařence nesl nejen krosnu, sedm igelitových tašek, ale dokonce jí po cestě opravil její rozbitou zubní protézu.
2 - střední pomluva
To mi nebudete věřit, co jsem dneska viděl: Dnes k večeru jsem procházel Stromovkou a vtom slyším nějaký humbuk. Rychle se přiběhnu podívat a vidím Dana, jak se zastává nevidomého zhruba třicátníka, na kterého si vyskakuje 12 až 16 chuligánů. Co vám budu povídat. Daniel chuligány zneškodnil, svázané je odvedl na policejní stanici a jejich oblečení věnoval Červenému kříži. A to nemluvím o tom, že Dan odvezl slepého spolubčana domů, kde mu udělal španělské ptáčky.
3 - velká pomluva
To mi nebudete věřit, co jsem dneska viděl: Ráno si to takhle koukám na dokument na ČT24 o bídě v Keni a najednou si všimnu povědomé postavy. Ano, Daniel! Věděl jsem, že si Dan šetřil na svou dovolenou do Londýna, ale netušil jsem, že tyto finance využil k cestě do Afriky, kde svou každodenní dřinou přispěl k postavení vodovodu v městě Kiunga na kraji Indického oceánu.
Pokud mě tedy v nejbližší době uslyšíte začínat větu formulkou - To mi nebudete věřit, co jsem dneska viděl, dělte mou historku šestnácti.
Ale co, někdo ten svět musí udělat hezčím!
